Osnova
Reklama
Likvidace pozůstalosti je procesem, v němž je na základě zákona provedeno zpeněžení předlužené pozůstalosti, které má sloužit k alespoň částečnému, ideálně úplnému, uspokojení zůstavitelových věřitelů ze zanechaného majetku. Jedná se o fakultativní část řízení o pozůstalosti, ve které se z typicky nesporného řízení stane řízení povahou sporné, v němž se provádí dokazování a zjišťování oprávněnosti pohledávek věřitelů. Celý proces likvidace pozůstalosti je upraven v zákoně č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jako „ZŘS“), a to v § 195-280.SVOBODA, Jiří. KLIČKA, Ondřej. Dědické právo v praxi. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2023, s. 363-364.1) Celé řízení o likvidaci pozůstalosti je řízení několika společnými principy a to zásadou legálního pořádku (tj. zákonem přesně stanovení postup řízení), zásadou poměrného a rovnoměrného uspokojení (tj. pohledávky ve stejné skupině jsou uspokojovány rovnoměrně) a zásadou přednostního uspokojení (promítnutí zásady hmotného práva občanského „vigilantibus iura scripta sunt“, tedy právo přeje bdělým).FOLTAN, Drahomír. Rozvrhové usnesení v likvidaci pozůstalosti. Ad Notam, 2017, roč. 23, č. 3, s. 10. Citováno dne 21.4.2024. Dostupné online na: https://www.nkcr.cz/data/news/ad-notam/PDF/2017_3.pdf.2)
Aby mohla likvidace pozůstalosti být soudem nařízena, je nutné aby návrh na jeho nařízení podala osoba oprávněná (pokud soud nezahájí likvidaci bez návrhu) a aby byly současně kumulativně splněny podmínky uvedené v § 195 ZŘS.
Zákon vymezuje okruh osob oprávněných navrhnout soudu likvidaci pozůstalosti. Konkrétně jimi jsou dědic, jemuž svědčí výhrada soupisu, stát, na kterého se hledí jako na zákonného dědice, pokud nedědí žádný jiný podle zákonné dědické posloupnosti (podle § 1634 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jako „OZ“) a v poslední řadě také věřitel zůstavitele, který prokáže existenci pohledávky za zůstavitelem, která spadá do pasiv pozůstalosti.VLÁČIL, David. In SVOBODA, Karel. TLÁŠKOVÁ, Šárka. VLÁČIL, David. LEVÝ, Jiří. HROMADA, Miroslav a kol. Zákon o zvláštních řízeních soudních. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, s. 449-450 (§ 195 ZŘS).3)
První podmínkou je nesplnění předpokladů pro zastavení řízení o pozůstalosti podle § 153 a § 154 ZŘS (tedy zastavení pro nezanechání žádného majetku či majetku nepatrné hodnoty). Důvodem je hospodárnost řízení, jelikož pokud jsou splněny podmínky pro zastavení, není majetku pravděpodobně dostatek ani na uhrazení nákladů spojených s likvidací pozůstalosti, natož jakéhokoliv uspokojení věřitelů.VLÁČIL. In SVOBODA a kol. Zákon o zvláštních řízeních..., s. 450.4)
Další podmínkou je vypořádání společného jmění manželů, jestliže byl zůstavitel v manželském svazku ke dni úmrtí. Nejprve je tedy v řízení o pozůstalosti nutné provést autoritativní vypořádání společného jmění podle § 162 odst. 2 ZŘS. Není třeba pravomocného usnesení k provedení nařízení likvidace, jelikož v praxi bude soudní komisař často postupovat tak, že toto usnesení bude obsaženo již v usnesení o nařízení likvidace. Problematickým aspektem je pak účast dědiců, bez kterých nelze o vypořádání společného jmění rozhodnout, avšak právní mocí usnesení o nařízení likvidace jim účastnictví zaniká.VLÁČIL. In SVOBODA a kol. Zákon o zvláštních řízeních..., s. 450-451.5)
Následující podmínkou je předlužení pozůstalosti, které nastává v případě, že pasiva převyšují aktiva. Soudní komisař při stanovení ceny obvyklé vychází především ze soupisu pozůstalosti, společného prohlášení dědiců či shodných údajů dědiců o pozůstalostním majetku.PIRK, Tomáš. In SVOBODA a kol. Zákon o zvláštních řízeních..., s. 416-418.6) Pro závěr o předluženosti pozůstalosti je potřeba pravomocné usnesení podle § 180 ZŘS.
Poslední podmínkou je, aby řízení o pozůstalosti nebylo již pravomocně rozhodnuto (tj. rozhodnutí podle § 184-187 ZŘS). Je však možné, aby podmínky pro nařízení likvidace pozůstalosti byly naplněny až po vydání nepravomocného rozhodnutí. V tom případě se Vláčil domnívá, že i přes vydání rozhodnutí o dědictví by mělo mít usnesení o nařízení o likvidaci pozůstalosti přednost.VLÁČIL. In SVOBODA a kol. Zákon o zvláštních řízeních..., s. 451.7)
Likvidaci pozůstalosti je možné také ve výjimečných situacích nařídit bez návrhu, a to v případě, že jsou splněny výše uvedené podmínky a zároveň to odůvodňuje veřejný zájem. Podle Holíka půjde například o situaci, kdy je předlužení pozůstalosti jasné a v úvahu přicházející dědicové dávají již dopředu najevo úmysl dědictví odmítnout, čímž by se okruh potencionálních dědiců stále rozšiřoval. V této situaci by tedy bylo namístě z důvodu rychlosti řízení nařídit likvidaci pozůstalosti tzv. ex offo, aby soudní komisař zbytečně roky nehledal potencionální dědice s tím, že pokud se dostane na variantu odúmrti, by stát likvidaci stejně navrhl.HOLÍK, Luboš. K nařízení likvidace pozůstalosti. Ad Notam, 2017, roč. 23, č. 5, s. 24-25. Citováno dne 15.4.2024. Dostupné online na: https://www.nkcr.cz/data/news/ad-notam/PDF/2017_5.pdf.8)
Při rozhodování, zda by měl soudní komisař likvidaci nařídit, je nutné brát v potaz procesní zásadu hospodárnosti. Jestliže je před samotným nařízením zřejmé, že náklady na likvidaci budou převyšovat samotný výtěžek, není ekonomicky výhodné takové řízení vůbec začínat.SVOBODA. KLIČKA. Dědické právo…, s. 364.9)
O nařízení likvidace pozůstalosti se vždy rozhoduje usnesením, ve kterém se vyzvou věřitelé, aby přihlásili své pohledávky ve stanovené lhůtě (délku stanoví soudní komisař, avšak nesmí být kratší než 3 měsíce), a poučení o právních následcích nepřihlášení svých pohledávek (tj. informaci, že neuplatněné pohledávky zanikají dnem skončení řízení o pozůstalosti a nadále k nim nebude přihlíženo). Je vhodné v usnesení uvést pro věřitele podstatné informace ohledně náležitostí přihlášky a povinných příloh podle § 247 ZŘS. Součástí usnesení může být také výrok o vypořádání majetku společného jmění zůstavitele a také výrok o určení obvyklé ceny pozůstalosti. Následně je pak usnesení v den vydání vyvěšeno na úřední desku soudu, u kterého řízení probíhá. Zákon také umožňuje uveřejnění usnesení prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků. Tento postup je vhodný při větším počtu věřitelů, kteří nemusí být se smrtí zůstavitele seznámeni.VLÁČIL. In SVOBODA a kol. Zákon o zvláštních řízeních..., s. 452-454.10)
Nařízení likvidace pozůstalosti s sebou nese hned několik důležitých účinků. Prvním z nich je nemožnost postihnout majetek náležející do likvidační podstaty výkonem rozhodnutí či exekucí a v případě, že již bylo takové řízení zahájeno, tak se právní mocí usnesení o nařízení likvidace zastavuje. V souvislosti s exekučním řízením upozorňuje Foltan na dvoukolejnost exekutorského zástavního práva, které bylo do 30. 6. 2015 možné zřídit podle § 69a zákona č. 120/2001 Sb., exekutorský řád (dále jako „EŘ“) a aktuálně od 1. 7. 2015 lze zřídit pouze podle § 73a EŘ. V prvním případě je zástavní právo vázáno na exekuční řízení jako takové, a proto když dojde podle § 198 ZŘS k zastavení takového řízení, dojde i k zániku zástavního práva. Avšak zástavní právo vzniklé podle § 73a EŘ je předmětem samostatného řízení, a proto nařízením likvidace pozůstalosti nezaniká.FOLTAN, Drahomír. Existence exekutorského zástavního práva v době likvidace pozůstalosti. Ad Notam, 2021, roč. 27, č. 1, s. 20-21. Citováno dne 21.4.2024. Dostupné online na: https://www.nkcr.cz/data/news/ad-notam/PDF/AD_NOTAM_1_2021_web.pdf.11) To samé platí o jiných řízeních týkajících se předmětného majetku, s výjimkou řízení o přiznání či vymáhání zůstavitelových pohledávek nebo jiných práv a sporů, jejichž předmětem je pasivum likvidační podstaty, a sporů nebo jiných právních věcí, které mohou vést k vyjasnění rozsahu majetku likvidační podstaty.SVOBODA. KLIČKA. Dědické právo…, s. 365-366.12)
Vyvěšením usnesení o nařízení likvidace pozůstalosti na úřední desce přechází správa pozůstalosti na likvidačního správce, nebo na notáře, který byl pověřen soudem jako soudní komisař, pokud nebyl správce jmenován (dále společně jako „likvidační správce“). Do doby nabytí právní moci by měla oprávněná osoba vykonávat pouze prostou správu majetku.ŠEŠINA, Martin. Urychlení likvidace pozůstalosti. Ad Notam, 2015, roč. 21, č. 2, s. 10-11. Citováno dne 16.4.2024. Dostupné online na: https://www.nkcr.cz/data/news/ad-notam/PDF/2015_2.pdf.13)
Právní mocí usnesení o nařízení likvidace zanikají všechna dědická práva (s výjimkou práva na likvidační přebytek), odkazy zřízené zůstavitelem, práva na povinný díl a další práva podle § 200 ZŘS.VLÁČIL. In SVOBODA a kol. Zákon o zvláštních řízeních..., s. 458-462.14) Stejným okamžikem se stávají splatnými i nedospělé pohledávky, které věřitelé řádně a včas přihlásili a náleží do pasiv likvidační podstaty. To samé platí pro pohledávky vůči třetím osobám, jež byly zajištěny majetkem z likvidační podstaty (např. zástavní práva), avšak s výjimkou, že splatnost se vztahuje pouze pro účely likvidace pozůstalosti a nikoliv ve vztahu ke třetím osobám.VLÁČIL. In SVOBODA a kol. Zákon o zvláštních řízeních..., s. 462-463.15)
Likvidační správce je jmenován, jakmile nastane potřeba správy nebo zpeněžování majetku likvidační podstaty, nebo nastanou spory ohledně pasiv likvidační podstaty. Pokud nebyl jmenován již usnesením o nařízení likvidace pozůstalosti, jmenuje jej soud samostatným usnesením. Jak bylo již zmíněno výše, není vyloučeno, aby se správcem pozůstalosti stal sám soudní komisař, avšak výkon této funkce by ho neměl příliš zatěžovat, aby mohl vykonávat ostatní stavovské povinnosti.VLÁČIL. In SVOBODA a kol. Zákon o zvláštních řízeních..., s. 454.16) Jmenování likvidačního správce je často na úvaze notáře, avšak jsou případy, kdy správce jmenovat musí. Pokud vyjde najevo, že zůstavitel vedl majetkový spor (ať už jako žalobce nebo žalovaný), tak podle § 100 odst. 4 ZŘS nemůže soudní komisař vykonávat práva likvidačního správce, a bylo by vhodné jej tedy jmenovat. Stejný postup by měl být také v situaci, pokud v rámci již nařízené likvidace vznikne incidenční spor o popření přihlášené pohledávky, jelikož soudnímu komisaři bude opět bránit v osobní účasti na sporu § 100 odst. 4 ZŘS a incidenční spor by bez jmenování likvidačního správce nemohl být projednán. Věřitel může v této situaci podat žalobu proti likvidačnímu správci, který ještě nebyl ustanoven, a který bude později v řízení specifikován.FOLTAN, Drahomír. Jmenovat likvidačního správce či nikoliv. Ad Notam, 2018, roč. 24, č. 4, s. 13-15. Citováno dne 21.4.2024. Dostupné online na: https://www.nkcr.cz/data/news/ad-notam/PDF/AD_NOTAM_4_2018_web.pdf.17) Likvidačním správcem soud jmenuje osobu zapsanou v seznamu insolvenčních správců vedeném Ministerstvem spravedlnosti, která může jmenování odmítnou jen z vážných důvodů (např. závažné onemocnění). Pokud takové osoby není, soud výjimečně jmenuje i osobu, která není v seznamu zapsána, ale splňuje předpoklady pro zápis, s tím, že taková osoba musí se jmenováním souhlasit. Podmínkou výkonu funkce likvidačního správce je pojištění odpovědnosti za škodu, která může vzniknout při výkonu funkce.SVOBODA. KLIČKA. Dědické právo…, s. 366.18)
Při likvidaci pozůstalosti je likvidační správce oprávněn podle § 206 ZŘS zejména vykonávat správu majetku spadajícího do likvidační podstaty, vést seznam majetku likvidační podstaty a vystupovat na místě zůstavitele jako účastník v soudních řízeních, jejichž předmětem je majetek nebo pasiva likvidační podstaty a vykonávat další úkony, které mu uloží soud či zákon (např. zpeněžení majetku patřícího do likvidační podstatyPIRK. In SVOBODA a kol. Zákon o zvláštních řízeních..., s. 470.19)). Při jakémkoliv jednání jedná likvidační správce svým jménem a označuje se způsobem, ze kterého je jasné, že vykonává tuto funkci a kterého zůstavitele se jím spravovaná likvidační podstata týká. Likvidační správce může pro jednotlivé úkony pověřit svého zaměstnance, či dokonce udělit plnou moc jiné osobě, než je jeho zaměstnanec, avšak vždy na jeho odpovědnost.PIRK. In SVOBODA a kol. Zákon o zvláštních řízeních..., s. 471.20)
Při výkonu funkce je likvidační správce povinen si počínat s odbornou péčí a je přímo odpovědný za škodu vzniklou v důsledku porušení této povinnosti. Odpovědnosti za škodu se zprostí pouze tehdy, pokud prokáže, že by ke vzniku škody došlo i přes vynaložení veškerého úsilí. Vzhledem k nutnému pojištění pro výkon funkce se však předpokládá, že škoda bude kryta primárně pojistným plněním. Právo na náhradu škody je promlčeno uplynutím 3 let od pravomocného skončení likvidace pozůstalosti.SVOBODA. KLIČKA. Dědické právo…, s. 367.21)
Likvidační správce má za úkony právo na odměnu, na náhradu hotových výdajů vzniklých v souvislosti s úkony a je-li plátcem daně, také právo na náhradu za daň z přidané hodnoty. Toto právo má však pouze likvidační správce, který nebyl ze své funkce odvolán (k odvolání likvidačního správce viz níže). Odměna a náhrada hotových nákladů se vypočítává podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje odměna likvidačního správce a dalších osob, a to v části třetí zmíněného nařízení. Základem pro výpočet odměny je výtěžek zpeněžení likvidační podstaty po odečtení nákladů vynaložených na správu majetku a nákladů v souvislosti se zpeněžením. Likvidační správce má nárok na zaplacení odměny vůči státu a vyplácí se z výtěžku zpeněžení likvidační podstaty. Pokud není takový výtěžek dostačující k úhradě odměny, uhradí ji stát prostřednictvím soudu, který je k řízení o pozůstalosti příslušný.PIRK. In SVOBODA a kol. Zákon o zvláštních řízeních..., s. 472-473.22)
Soud likvidačního správce odvolá pokud o to sám požádá z důležitých důvodů (např. ukončení činnosti či onemocnění znemožňující výkon funkce), je zde důvod pro pochybnosti o jeho nepodjatosti (hlediska podjatosti jsou stejná jako u soudců podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jako „OSŘ“) a pokud likvidační správce nevykonává svou funkci řádně (např. řízení je nedůvodně protahováno).PIRK. In SVOBODA a kol. Zákon o zvláštních řízeních..., s. 466-467.23) Odvoláním současně soud rozhodne o jmenování nového likvidačního správce, s tím, že odvolaný likvidační správce je povinen mu bezodkladně předat všechny informace a materiály týkající se řízení.SVOBODA. KLIČKA. Dědické právo…, s. 366-367.24) K zániku funkce může dojít na základě právních skutečností, se kterými zákon spojuje zánik oprávnění vykonávat činnosti insolvenčního správce podle zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích. Nejčastěji to tak bude smrtí, omezením svéprávnosti či ukončením činnosti.PIRK. In SVOBODA a kol. Zákon o zvláštních řízeních..., s. 468-469.25)
Hlavním smyslem celé likvidace pozůstalosti je zpeněžit veškerý zůstavitelův majetek, což má posloužit k co největšímu poměrnému uspokojení věřitelů. Zákon používá na tuto masu majetku název likvidační podstata, do které podle § 212 ZŘS spadá veškerý zůstavitelův majetek, který vlastnil v okamžiku jeho smrti (vyjma majetku, který připadl pozůstalému manželovi v důsledku vypořádání společného jmění), pohledávky a jiná majetková práva, která vznikla sice po zůstavitelově smrti, ale mají původ ve skutečnostech, které nastaly za jeho života (např. přeplatky na daních), právo na vypořádání společného jmění manželů (jestliže manželství zaniklo jinak než smrtí a nebylo vypořádáno či neuplynula zákonná lhůta pro vypořádání), majetek třetích osob, který unikl z majetku zůstavitele neúčinným právním jednáním (včetně náhrady za takový majetek, není-li dobře možné jej vymáhat nazpět), majetek podle domněnky uvedené v § 225 ZŘS (tedy takový majetek, ohledně kterého nebyla podána žaloba na vyloučení z likvidační podstaty podle § 224 ZŘS, nebo byla taková žaloba odmítnuta, zamítnuta či řízení o ní zastaveno) a další majetek, o němž to stanoví zákon (Pirk uvádí např. náklady incidenčních a vylučovacích řízení přiznaných likvidačnímu správci). Do likvidační podstaty také patří veškerá příslušenství, plody a užitky majetku shora uvedeného.PIRK. In SVOBODA a kol. Zákon o zvláštních řízeních..., s. 475.26)
Majetek patřící do likvidační podstaty se zjišťuje především ze soupisu pozůstalosti, ze seznamu pozůstalostního majetku, ze společného prohlášení dědiců a shodných údajů dědiců. Tyto informace jsou většinou známy ještě před nařízení likvidace pozůstalosti, a často jsou tak určující pro její nařízení. Správce pozůstalosti má po nařízení likvidace za úkol provést šetření ohledně potencionálního majetku, který je sporný, a mohl by být zařazen do likvidační podstaty. Při tomto postupu je oprávněn vyzývat (pod hrozbou pořádkové pokuty do výše 50.000 Kč) ke sdělení informací každého, kdo zná skutečnosti ohledně majetku patřícího do likvidační podstaty (přitom má vyzývaný obdobné postavení jako svědek podle OSŘ, včetně možnosti odmítnout ze zákonných důvodů), přičemž taková osoba má právo na náhradu hotových výdajů, které zaniká, pokud nebylo uplatněno u likvidačního správce do 3 dnů od sdělení. Provozovatel seznamů či systémů, v nichž jsou obsaženy údaje o majetku patřícím do likvidační podstaty, je povinen likvidačnímu správci umožnit bezplatný přístup k těmto informacím. Tyto informace však může likvidační správce požadovat pouze po předchozím souhlasu soudu, nestanoví-li sám soud jinak. Pokud si likvidační správce není jistý, jestli některý majetek spadá do likvidační podstaty, obrátí se na soud, který usnesením rozhodne, zda má být takový majetek do podstaty zařazen či nikoliv.SVOBODA. KLIČKA. Dědické právo…, s. 369.27)
Likvidační správce vede ohledně veškerého majetku patřícího do likvidační podstaty seznam majetku podle § 218 ZŘS, ve kterém se majetek zapisuje pod jednotlivými položkami a je náležitě identifikován. Do seznamu je možné nahlížet a činit z něj opisy a výpisy, což musí žadatel doložit naléhavým právním zájmem či jiným vážným důvodem. Osoby oprávněné nahlížet tak budou zpravidla účastníci pozůstalostního řízení či osoba, která tvrdí, že určitý majetek nespadá do likvidační podstaty, avšak může jím být kdokoliv, kdo prokáže splnění podmínek uvedených výše. Posouzení splnění podmínek pro nahlížení je především na soudním komisaři.PIRK. In SVOBODA a kol. Zákon o zvláštních řízeních..., s. 480.28) Jakmile je majetek zapsaný ve veřejných seznamech či rejstřících zařazen do likvidační podstaty, je likvidační správce povinen tuto skutečnost oznámit orgánu, který tyto systémy vede (typicky katastr nemovitostí či depozitář cenných papírů). To samé platí ohledně sporného majetku podle § 216 ZŘS, kde je zároveň nutné uvést poučení o možnosti podat žalobu na vyloučení z likvidační podstaty.PIRK. In SVOBODA a kol. Zákon o zvláštních řízeních..., s. 481.29) Stejně tak je možné i majetek zařazený do likvidační podstaty ze seznamu po souhlasu soudu vyškrtnout.SVOBODA. KLIČKA. Dědické právo…, s. 370.30)
Žalobou je možné se domáhat vyškrtnutí položky ze seznamu likvidační podstaty, která se podává proti likvidačnímu správci ve lhůtě 1 měsíc ode dne, kdy bylo žalobci doručeno oznámení o soupisu podle § 222 ZŘS. Pokud nebyla taková žaloba podána, nebo nebyla úspěšná, považuje se sporný majetek na základě vyvratitelné domněnky za součást likvidační podstaty.SVOBODA. KLIČKA. Dědické právo…, s. 370-371.31)
Likvidační správce má, co se správy majetku patřícího do likvidační podstaty týče, stejné postavení jako správce cizího majetku podle OZ. Pokud do likvidační podstaty spadají peněžní prostředky, může je likvidační správce uložit pouze na účet určený soudem a stejně tak může ukončit provoz obchodního závodu nebo jeho pobočky pouze s přivolením soudu. Dále může soud v jednotlivých případech podmínit právní jednání s majetkem likvidační podstaty jeho souhlasem, pokud jsou pro to závažné důvody. Pokud nestačí peněžité prostředky z likvidační podstaty na pokrytí nákladů správy (např. nájem garáží na uskladnění motorových vozidel), nese tyto náklady stát.SVOBODA. KLIČKA. Dědické právo…, s. 371-372.32)
Stěžejním momentem a vlastně i důvodem pro likvidaci pozůstalosti je zpeněžení likvidační podstaty. Zpeněžení provádí likvidační správce se souhlasem soudu, který zároveň stanoví způsob a rozsah zpeněžení, ale také určí cenu či další podmínky prodeje (u nemovitých věcí, obchodních závodů nebo u věcí prohlášených za kulturní památku je potřeba nechat majetek ocenit znaleckým posudkem soudního znalce). Majetek spadající do likvidační podstaty lze zpeněžit prodejem několika způsoby, kterými jsou prodej v dražbě uskutečněné soudem (podle hlavy páté části šesté OSŘ), smlouvou uzavřenou mezi nabyvatelem a likvidačním správcem, ve veřejné dražbě podle zákona o veřejných dražbách a v dražbě provedené soudním exekutorem podle exekučního řádu. Takto lze zpeněžit celou likvidační podstatu, včetně hmotných i nehmotných věcí.PIRK. In SVOBODA a kol. Zákon o zvláštních řízeních..., s. 489-490.33) Zpeněžení majetku zapsaného do veřejného seznamu se oznámí orgánu, který seznam vede a sdělí nového nabyvatele a zánik zajištění na tomto majetku váznoucího. Pokud jsou však v katastru v případě nemovitosti zapsány poznámky např. exekutora, nelze je vymazat pouhým oznámením na katastr, ale soudní komisař musí podat podnět na exekuční soud, který jej sám vymaže.FOLTAN, Drahomír. Výmaz zajišťovacích práv a poznámek exekutora na listech vlastnictví v katastru nemovitostí po zpeněžení nemovitého majetku v likvidacích pozůstalostí. Ad Notam, 2017, roč. 23, č. 1, s. 15-17. Citováno dne 21.4.2024. Dostupné online na: https://www.nkcr.cz/data/news/ad-notam/PDF/2017_1.pdf.34)
Pokud má zůstavitelův věřitel na některé věci zástavní či zadržovací právo a zároveň dohodnut způsob zpeněžení, může soud usnesením povolit, aby věřitel zpeněžení uskutečnil sám. V usnesení soud určí lhůtu a podmínky zpeněžení. Pokud věřitel zkrátí podstatu, přichází v úvahu žaloba na náhradu škody, kterou podává likvidační správce jménem pozůstalosti. Věřitel se může svého práva v průběhu stanovené lhůty vzdát, čímž toto právo zaniká. Po zpeněžení odevzdá věřitel výtěžek vždy soudu společně se zprávou o průběhu zpeněžení.SVOBODA. KLIČKA. Dědické právo…, s. 373.35)
Majetek, který se nepodaří zpeněžit, připadá do vlastnictví státu podle § 237 ZŘS. Typicky se bude jednat o staré automobily, promlčené pohledávky či vybavení bytů.PIRK. In SVOBODA a kol. Zákon o zvláštních řízeních..., s. 494.36)
Mezi pasiva likvidační podstaty patří náklady na zůstavitelův pohřeb, dluhy zůstavitele v době jeho smrti a další dluhy, které sice vznikly po smrti zůstavitele, avšak mají původ ve skutečnostech za jeho života. Zákon dále stanoví výjimky, a součástí pasiv likvidační podstaty se tak nestávají úroky a úroky z prodlení přirostlé po právní moci usnesení o nařízení likvidace pozůstalosti, smluvní pokuty a penále vzniklá po zůstavitelově smrti a pohledávky z darovacích smluv. Dále jsou její součástí také dluhy, které vznikly činností osob oprávněných spravovat pozůstalost (typicky správce pozůstalosti a ve fázi nařízení likvidace likvidační správce), kterými jsou dluhy z pohledávek uzavřených smluv ve prospěch pozůstalosti či majetku likvidační podstaty, včetně pohledávek, které reprezentují náklady spojené se správou majetku likvidační podstaty. Ostatní pasiva zanikají právní mocí usnesení o nařízení likvidace pozůstalosti.VLÁČIL. In SVOBODA a kol. Zákon o zvláštních řízeních..., s. 494-499.37)
Vyvěšením usnesení o nařízení likvidace na úřední desce mohou věřitelé začít podávat přihlášky svých pohledávek ve stanovené lhůtě, jejíž zmeškání nelze prominout. Přihlášky pohledávek, které jsou podány opožděně, neoprávněnou osobou, nebo které nepatří do likvidační podstaty (např. úroky z prodlení po nařízení likvidace), soud usnesením odmítne. Přihlášením pohledávky se zároveň staví její promlčecí lhůta.VLÁČIL. In SVOBODA a kol. Zákon o zvláštních řízeních..., s. 510-511.38)
Přihláška se formálně podobá žalobě, a musí tedy splňovat obecné náležitosti podání podle § 42 a § 79 OSŘ, spolu se zvláštními náležitostmi podle § 241 ZŘS. Věřitel musí v přihlášce specifikovat skutečnosti, na základě kterých se pohledávka zakládá, vyčíslit jistinu včetně příslušenství v korunách českých a jestliže je pohledávka vykonatelná, tak také skutečnosti, na kterých se vykonatelnost zakládá (připojením dokládajících listin). Pohledávka může být jak peněžitá, tak nepeněžitá, avšak vyčíslení v korunách musí být u obou. Jestliže je přihláška neúplná, nesrozumitelná či neurčitá, soud vyzve věřitele k jejímu doplnění ve lhůtě, která nesmí být kratší než 15 dnů. Pokud věřitel nezjedná nápravu včas, soud přihlášku usnesením odmítne. Při přihlašování zajištěné pohledávky je věřitel povinen soudu zároveň v přihlášce doložit důvody zajištění.VLÁČIL. In SVOBODA a kol. Zákon o zvláštních řízeních..., s. 504-507.39)
Věřitel se může kdykoliv po uplatnění pohledávky vzdát práva na její uspokojení a to zcela nebo pouze z části. Vzdání se bere soud na vědomí usnesením. Jakmile se však věřitel jednou práva na uspokojení pohledávky vzdá, nelze takovou pohledávku znovu uplatnit. Pokud je pohledávka uspokojena nebo zanikne v průběhu likvidace a věřitel se sám nevzdá práva na její uspokojení, rozhodne soud o zániku práva usnesením sám.SVOBODA. KLIČKA. Dědické právo…, s. 376.40)
Soudní komisař vede písemný seznam všech přihlášených pohledávek podle § 250 ZŘS, přičemž každá pohledávka musí být vedena jako samostatná položka, musí být náležitě identifikována podle informací poskytnutých věřitelem v samotné přihlášce, dále také musí být uvedeny údaje o pořadí pohledávky a její pořadové číslo. Součástí seznamu nejsou pohledávky, které byly odmítnuty pravomocným usnesením soudu. Každý má možnost do seznamu nahlédnout, pokud prokáže právní zájem či vážné důvody pro nahlédnutí.VLÁČIL. In SVOBODA a kol. Zákon o zvláštních řízeních..., s. 516-517.41)
Samotný přezkum přihlášených pohledávek probíhá v neveřejném jednání, které se koná nejdříve 20 dnů po uplynutí lhůty pro přihlašování pohledávek. Termín by měl být určen s přihlédnutím k počtu věřitelů a jejich místa bydliště či sídla. Jednání probíhá standartně v sídle soudního komisaře, ale při větším počtu věřitelů je možné ho konat v jednací síni pozůstalostního soudu či na jiném vhodném místě. Na jednání je třeba předvolat všechny účastníky, tedy věřitele, kteří se tohoto práva dopředu nevzdali. Předvolání se nejčastěji děje písemně, ale je možné využít i jiné komunikační prostředky. Dále se předvolání také vyvěšuje na úřední desce pozůstalostního soudu. Kromě věřitelů a soudního komisaře se může jednání účastnit vždy likvidační správce. Jednání o přezkumu není nutné nařizovat, pokud je v seznamu vedena pouze jedna pohledávka, nebo se všichni věřitelé vzdali práva účasti, či souhlasí s přezkumem bez nařízení jednání. To má ovšem za následek, že věřitel, který se vzdá práva na účast, nemůže již popírat pohledávky ostatních věřitelů, vyjma námitky promlčení.VLÁČIL. In SVOBODA a kol. Zákon o zvláštních řízeních..., s. 518-519.42)
Pohledávky se přezkoumávají podle pořadí zapsaného v seznamu pohledávek. Je povinností u každé pohledávky uvést, zda ji lze pokládat za prokázanou a v jaké výši. Při tom soudní komisař přihlíží pouze k informacím o pohledávce, které byly připojeny v přihlášce. Pokud je pohledávka byť jen z části nepřiznána, je nutné tuto skutečnost řádně odůvodnit. K promlčení se přihlédne pouze po námitce některého z věřitelů.SVOBODA. KLIČKA. Dědické právo…, s. 377.43)
Jakmile soudní komisař označí pohledávku za prokázanou, mohou ostatní věřitelé popřít její pravost, výši či pořadí v seznamu. Věřitel musí popření náležitě odůvodnit, aby jej eventuelně bylo možné přezkoumat v navazujícím incidenčním sporu. Pokud má soudní komisař za to, že popření je důvodné, může pohledávku označit za neprokázanou. Jestliže však na svém prvotním závěru setrvá, upozorní věřitele na možnost podání žaloby na určení pohledávky podle § 260 ZŘS. V případě, že věřitel na podání žaloby netrvá, k popření se nepřihlíží. Stejné poučení o možnosti incidenční žaloby dá soudní komisař i věřiteli, jehož pohledávka byla popřena. Výsledek přezkoumání se po skončení uvede v seznamu přihlášených pohledávek.VLÁČIL. In SVOBODA a kol. Zákon o zvláštních řízeních..., s. 526-527.44)
Pohledávka je zjištěna, jestliže ji soudní komisař označí za prokázanou a žádný z věřitelů ji nepopřel, nebo je takové popření neúčinné.
Po zpeněžení likvidační podstaty a přezkoumání přihlášených pohledávek přichází na řadu neméně důležitá fáze, a to rozhodnutí o rozdělení výtěžku a eventuálním uspokojení věřitelů. Hradí se pohledávky, které byly v předchozí fázi zjištěny, pohledávky, které nebyly přihlášeny a nepřezkoumávají se (ze zákona např. náhrada hotových výdajů a odměna likvidačního správce) a pohledávky proti třetím osobám, které jsou zajištěny majetkem likvidační podstaty.PIRK. In SVOBODA a kol. Zákon o zvláštních řízeních..., s. 550-551.45)
Zajištěné pohledávky se uspokojují přednostně a věřitelé mají právo na náhradu ve 100% čistého výtěžku zpeněžení. Čistým výtěžkem se rozumí výtěžek zpeněžení bez poměrné části nákladů na správu majetku likvidační podstaty a pokud byl majetek zpeněžen likvidačním správcem, též náklady na jeho zpeněžení (při zpeněžení věřitelem právo na náklady není). Pokud stejný majetek slouží k zajištění více pohledávek, uspokojují se podle pořadí jejich vzniku, jestliže se mezi sebou věřitelé nedohodnou písemně jinak. V případě ze výtěžek nepostačí k plnému uspokojení všech zajištěných pohledávek, uspokojují se spolu s ostatními pohledávkami podle rozvrhového usnesení.PIRK. In SVOBODA a kol. Zákon o zvláštních řízeních..., s. 552.46)
V případě, že zpeněžení provádí věřitel (který má k majetku likvidační podstaty zástavní či zadržovací právo), rozhodne soud usnesením, jestli čistý výtěžek připadne věřiteli, nebo podle pořadí více věřitelům zajištěných pohledávek. To stejné platí v případě, že zpeněžení provádí likvidační správce.PIRK. In SVOBODA a kol. Zákon o zvláštních řízeních..., s. 553-554.47)
Jestliže nebyly výše uvedené pohledávky přednostně uspokojeny, rozhodne soud o jejich upokojení podle rozvrhového usnesení. Pohledávky se následně uspokojují podle závazného pořadí uvedeného v § 273 odst. 1 ZŘS. Pokud nelze plně uspokojit všechny pohledávky v některé skupině, uspokojí se poměrně podle jejich počtu. Rozvrhové usnesení obsahuje údaje o výši plnění, které připadá na každou pohledávku, která pohledávka zůstává neuspokojená a v jaké výši a v jaké lhůtě bude věřitelům plnění vyplaceno.PIRK. In SVOBODA a kol. Zákon o zvláštních řízeních..., s. 556.48) Soud může vydat několik samostatných rozvrhových usnesení týkající se pouze některých pohledávek, a to zejména z důvodu rychlosti řízení, aby všichni věřitelé nemuseli vyčkávat na skončení incidenčních sporů ostatních věřitelů.VLÁČIL. In SVOBODA a kol. Zákon o zvláštních řízeních..., s. 562.49)
Ve výjimečných případech může nastat situace, kdy po uspokojení všech pohledávek zbude některý majetek, tzv. likvidační přebytek neboli hyperocha. Soud rozhodne usnesením o vydání takového majetku domnělým dědicům, kterým by svědčilo dědické právo v případě nenařízení likvidace pozůstalosti. Kolik kterému dědici připadne se vypočítává podle velikosti dědických podílů, které by jim svědčily v případě nenařízení likvidace pozůstalosti. Tyto osoby se však nestávají dědici, a proto na ně nepřechází pasiva pozůstalosti (tj. neuspokojené pohledávky zůstavitelových věřitelů) a ani je nejsou povinni hradit.VLÁČIL. In SVOBODA a kol. Zákon o zvláštních řízeních..., s. 560-562.50)
Právní mocí rozvrhového usnesení, případně usnesením o vydáním likvidačního přebytku se řízení o likvidaci, včetně celého řízení o pozůstalosti, ukončuje. Pohledávky, které nebyly v rámci výše popsaného procesu uspokojeny, zanikají. To stejné platí i pro nepřihlášené pohledávky.VLÁČIL. In SVOBODA a kol. Zákon o zvláštních řízeních..., s. 563-565.51)
V případě, že se kdykoliv po skončení řízení o likvidaci pozůstalosti objeví další majetek, který patří do likvidační podstaty, soud usnesením rozhodne o pokračování v likvidaci pozůstalosti. V usnesení soud uvede konkrétní majetek, pro který se v řízení pokračuje a doručí jej všem věřitelům, kteří byli účastníky původního řízení a také likvidačnímu správci, byl-li zvolen. Pokud je ve věci činný stejný notář, nemusí být znovu soudem pověřen, stejně jako likvidační správce nemusí být znovu jmenován. Při pokračování v likvidaci se však již nemůže okruh věřitelů měnit (kromě zmenšení okruhu věřitelů zánikem pohledávky či vzdání se práva na uspokojení). Dále je nutné vydat nové rozvrhové usnesení ohledně nově najevo vyšlého majetku.VLÁČIL. In SVOBODA a kol. Zákon o zvláštních řízeních..., s. 566-567.52)
Pokud byly všechny pohledávky v původním řízení uspokojeny, připadne nově najevo vyšlý majetek do vlastnictví osobám, kterým se vydává likvidační přebytek, za stejných podmínek uvedených výše. Zvláštní situace nastane, pokud je nový najevo vyšlý majetek předmětem odkazu. Právní mocí usnesení o nařízení likvidace standartně zanikají všechny odkazy zřízené zůstavitelem podle § 200 písm. b) ZŘS, ale v tomto případě se k tomuto pravidlu nepřihlíží. Odkazovník má tedy vůči nabyvateli stejná práva, která by měl, nebýt nařízení likvidace (podle hmotného práva v OZ). Nabyvatel je však chráněn stejně, jako by si vyhradil soupis pozůstalosti, bez ohledu na to, zda k výhradě v řízení o pozůstalosti došlo.VLÁČIL. In SVOBODA a kol. Zákon o zvláštních řízeních..., s. 568-570.53)
Pokud se v průběhu likvidace ukáže, že zůstavitel je naživu, nebo dojde ke zrušení jeho prohlášení za mrtvého, pozůstalostní soud řízení usnesením zastaví obdobným způsobem, jako by zastavil řízení o pozůstalosti podle § 191 ZŘS. Zastavení nemá vliv na již učiněné pravomocné úkony, zejména úkony spojené se zpeněžováním majetku. Právní mocí usnesení o zastavení likvidace pozůstalosti je celé řízení o pozůstalosti skončeno, nastávají tedy stejné účinky jako u pravomocného rozvrhového usnesení nebo u usnesení o vydání likvidačního přebytku.VLÁČIL. In SVOBODA a kol. Zákon o zvláštních řízeních..., s. 570-577.54)
Místo, kde se právo setkává s lidmi.
