Reklama
Rozšířená osnova
Pojem analogie představuje jeden z právně-metodologických nástrojů, který umožňuje zachovat právní jistotu či spravedlnost tam, kde chybí právní úprava. Součástí řešení těchto otázek (právních) je interpretace práva. V tomto případě je využívána aplikace práva podle analogie – argumentum per analogiam.Gerloch, A. Teorie práva. 8., aktualizované vydání. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2021, s. 212. 1) Analogie se dá jinými slovy popsat, jako porovnání, srovnání či obdoba. To znamená, že podobné chování má být regulováno podobným způsobem.Škop, M., Smejkalová, T., Štěpáníková, M. Teorie práva. Průvodce studiem. Brno: Servisní středisko pro e-learning na MU, Fakulta informatiky Masarykovy univerzity, 2021–2025, s. 156.2) V právu ale existuje mnoho situací, na které zákon nepamatuje a vytváří se tak tzv. mezery s právu. Tento nástroj uplatní logický postulát a poslouží k uzavření těch mezer v zákoně, které jsou otevřené.Sobek, T., Kotásek, J., Hapla, M. (eds.). Právní argumentace. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2024, s. 509.3)
Analogie se typicky využije v případě tzv. mezer v právu. Důležité je rozlišovat mezery v právu a mezery v zákoně.Knapp, V. Teorie práva. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2024, s. 108.4) Pro tento článek je mezera v právu klíčová, která představuje subjektivní názor o tom, že by právem něco mělo být upraveno, ale není. K pojmovým znakům každého normového souboru spadá jeho logická uzavřenost a ten fakt, že něco v právním řádu chybí.Osina, P. Teorie práva. 2. vydání. Praha: Leges, 2020, s. 128.5)
V teorii práva je časté se setkávat s více pohledy na danou problematiku. Pozitivní právo totiž není ideální a je nedokonalé, takže nedokáže vytvářet ustanovení na všechny případy, neboť právo je dynamické, které se neustále interpretuje a aplikuje.Mrva, M., Turčan, M. Interpretácia a argumentácia v práve, Bratislava: Wolters Kluwer, s.r.o., 2016, s. 123.6) V tomto případě existují dva názory: mezery v právu existují a dle některých naopak neexistují.
Mezerou v právu se tedy rozumí neúplnost platného právního řádu. Spočívá v tom, že pro určité společenské vztahy spadající do sféry právní regulace, tak není žádné vhodné ustanovení na daný případ.Osina, P. Teorie práva. 2. vydání. Praha: Leges, 2020, s. 129.7) Proto jestliže mezery existují, tak se postupuje tak, jak to bylo již výše zmíněno. Pokud neexistují, tak pokud nějaká situace není právem regulovaná, jedná se o úmysl této „neregulace“ a zákonodárce jej jednoduše regulovat nechtěl – jedná se tak o chování dovolené (nezakázané). Určitá otázka tedy upravena není, ale subjektivní mínění občanů je opačné – dochází k tzv. zdánlivé mezeře v právu.Ibidem.8) Pojem právních mezer je protismyslný, neboť není důvod pro domněnku, že v něm něco chybí.Harvánek, J. a kol. Právní teorie. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2013, s. 297.9)
Analogie se obvykle uplatní v případě tzv. mezer v právu. Jedná se o případy, kdy určité chování není v právu žádným způsobem regulováno, ale je zřejmé, že by naopak právně upravené být mělo. Pokud právní úprava skutečně chybí, tak se následně může postupovat tak, že se tato chybějící právní úprava nahradí jinou právní normou.Škop, M., Smejkalová, T., Štěpáníková, M. Teorie práva. Průvodce studiem. Brno: Servisní středisko pro e-learning na MU, Fakulta informatiky Masarykovy univerzity, 2021–2025, s. 156.10) Proto by se analogie neměla chápat jako obcházení zákona, ale naopak jako dotváření práva. Použít analogii znamená – vidět určitou entitu, jak se objevuje v jiné, na základě čehosi společného.Machalová, T., Večeřa, M., Harvánek, J., Hlouch, L., Sobotka, M., Sobek, T. Aktuální otázky metodologie právního myšlení, Praha: Leges, 2014, s. 228.11)
Existují ale i případy, kdy k těmto mezerám v zákoně nedošlo nedopatřením či náhodou, proto uplatnění analogie by nebylo správné a uzavřely by se nesprávné mezery. V této situaci je tam normotvůrce vytvořil záměrně, neboť zastává ten názor, že určité vztahy nemají regulacím vůbec podléhat.Škop, M., Smejkalová, T., Štěpáníková, M. Teorie práva. Průvodce studiem. Brno: Servisní středisko pro e-learning na MU, Fakulta informatiky Masarykovy univerzity, 2021–2025, s. 156.12) Z tohoto důvodu je důležité dbát na kvalitu jejího uplatnění a klást vysoké požadavky. Využije se tedy v případech:
Dokonce i použití analogie není nekonečné a člověk musí respektovat určité hranice. Například v trestním právu, kdy pachatel neuspěl, je její využití nepřípustné, protože by docházelo k nerespektování základních principů práva. Jedná se o zásadu zákazu použití analogie k tíži pachatele, realizace zásady nulum crimen sine lege, nula poena sine lege.Harvánek, J. a kol. Právní teorie. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2013, s. 299.14)
Například § 105 odst. 6 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník stanoví: „Ustanovení odstavce 5 se užije přiměřeně též na případ, kdy pachateli bylo uloženo vedle sebe více trestů, u kterých může podle tohoto zákona nastat účinek, že se na pachatele hledí, jako by nebyl odsouzen.“ Toto je vhodná ukázka toho, kdy normotvůrce sám nařídil obdobné či přiměřené použití té právní normy na jiné druhy chování. Proto se zde o analogii ve striktním slova smyslu jednat nemůže.Škop, M., Macháč, P. Základy právní nauky. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2011, s. 111.15)
Další příklad je dřívější právní předpis - § 12 odst. 1 a 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník a ten zněl: „(1) Písemnosti osobní povahy, podobizny, obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy týkající se fyzické osoby nebo jejich projevů osobní povahy smějí být pořízeny nebo použity jen s jejím svolením. … (3) Podobizny, obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy se mohou bez svolení fyzické osoby pořídit nebo použít přiměřeným způsobem též pro vědecké a umělecké účely a pro tiskové, filmové, rozhlasové a televizní zpravodajství…“ Co z toho vyplývá? Podobizny, obrazové snímky a obrazové/zvukové záznamy se mohou bez svolení fyzické osoby pořídit či použít způsobem přiměřeným též pro internetové zpravodajství.Gerloch, A. a kol. Praktikum teorie práva. 3. vydání. Praha: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2022, s. 127.16)
Poslední vybraný příklad je situace, kdy analogie zákona je přípustná, i když k ní zákon neodkazuje výslovně. Například pokud by právo na bytovou náhradu náleželo jen nájemníkovi, jehož nájemní poměr už skončil – pokud tedy skončí někomu právo užívat byt, kdo byt užívá z titulu spoluvlastnictví domu, bude za stejných podmínek přiznáno právo na bytovou náhradu per analogiam legis.Knapp, V. Teorie práva. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2024, s. 253-254.17)
Postup per analogiam (legis nebo iuris) lze použít zejména v oblasti soukromoprávní (zde totiž platí zásada legální licence). Nelze ji použít ve veřejném právu, pokud jde o pravomoc a působnost orgánů veřejné moci, skutkové podstaty trestných činů a druhy trestů.Gerloch, A. Teorie práva. 8., aktualizované vydání. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2021, s. 213.18)
V právní teorii analogie dále předpokládá, že právní norma sleduje a zkoumá určitý účel, a proto se zde hovoří o tzv. ratio legis a ratio iuris – z tohoto rozlišování pochází i členění analogie.Harvánek, J. a kol. Právní teorie. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2013, s. 298.19) Dělí se nejčastěji na dva druhy a jedná se konkrétně o analogii zákona (analogia legis) a analogii práva (analogia iuris).
Rozdíl mezi analogia legis a analogia iuris je zmíněn i u Nejvyššího správního soudu: „Vzhledem k tomu, že zákonnou úpravou je přesně a podrobně stanoveno, na jaký okruh osob a za jakých podmínek lze příslušná ustanovení zákona o soudní rehabilitaci vztáhnout, nepřichází zde v úvahu postup známý jako analogia iuris, neboť ten je možný pouze v případech, kdy právní úprava chybí, ale ani postup známý jako analogia legis, vzhledem k tomu, že obviněný své rehabilitace dosáhl, byť prostřednictvím jiného soudního postupu, a to výhradně podle ustanovení trestního řádu a trestního zákona.“ (Nejvyšší správní soud, 3 Ads 33/2004-84)
Nyní bližší teoretické vysvětlení obou pojmů:
Tento typ představuje skutečnost, kdy danou situaci právní norma nereguluje, tak se posoudí dle právních norem obsažených v právním předpise. Je pocítěn nedostatek právní úpravy tam, kde se očekává, že by úprava měla být.Gerloch, A. Teorie práva. 8., aktualizované vydání. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2021, s. 212-213.20) Je nutné, aby věcná působnost zahrnovala podobnou skutečnost.Škop, M., Smejkalová, T., Štěpáníková, M. Teorie práva. Průvodce studiem. Brno: Servisní středisko pro e-learning na MU, Fakulta informatiky Masarykovy univerzity, 2021–2025, s. 156.21) Proto se mezera vyplní pro daný případ nejbližší normou.Gerloch, A. Teorie práva. 8., aktualizované vydání. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2021, s. 213.22) Vhodným příkladem je zákon o rodině, který neobsahuje ustanovení o určování mateřství. Kdyby ale skutečně došlo k záměně dětí a bylo by třeba situaci vyřešit, tak analogicky nejbližším ustanovením by bylo ustanovení o určování otcovství.Harvánek, J. a kol. Právní teorie. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2013, s. 298.23)
Je nezbytné zdůraznit, že v analogii je nutné odlišit systematický výklad. Jedná se o výklad práva v kontextu, kdy dospíváme popřípadě k restriktivnímu či extenzivnímu výkladu ustanovení zákona. Možný je v jakémkoliv odvětví práva.Gerloch, A. Teorie práva. 8., aktualizované vydání. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2021, s. 213.24) Navíc analogie není možná i tam, kde by představovala zásah do občanských práv.
Postup při aplikaci per analogiam legis by vypadal následovně:Ibidem.25)
Tento typ se využije v situaci, kdy není možné využít analogii zákona, neboť zde je podobnost méně striktní, a tak se vychází z obecných právních zásad právního řádu.Škop, M., Smejkalová, T., Štěpáníková, M. Teorie práva. Průvodce studiem. Brno: Servisní středisko pro e-learning na MU, Fakulta informatiky Masarykovy univerzity, 2021–2025, s. 157.26) Zjednodušeně řečeno, mezera v právu zde je, ale nenajde se podobá právní norma.Gerloch, A. Teorie práva. 8., aktualizované vydání. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2021, s. 213.27) Pokud nestačí hledání v právní normě v jiném zákoně toho stejného odvětví, tak je třeba v příbuzných odvětvích a následně kdekoliv v právním řádu (obecně v právu). Proto nakonec zbývá možnost vyřešení těchto mezer prostřednictvím nepsaného práva – a to zásad a principů, které nám poslouží k řešení obtížných sporů.Harvánek, J. a kol. Právní teorie. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2013, s. 299.28) Norma je vytvořena ad hoc (vytvořil ten, kdo sám aplikuje, častý je soud). Pro lepší pochopení, jedná se o činnost obdobnou vytváření precedentů. Norma, která ale je vytvořena analogií práva, není obecně závazná a použije se jen v tomto konkrétním případě.Gerloch, A. Teorie práva. 8., aktualizované vydání. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2021, s. 213.29)
Místo, kde se právo setkává s lidmi.
